Mládě mravenečníka velkého krásně prospívá

Zlínská zoo má oprávněný důvod k radosti. Mládě mravenečníka velkého, které patřilo k velkým chovatelským úspěchům roku 2021, zdárně prospívá. Samička se narodila v polovině října a stala se v pořadí čtvrtým mládětem v historii chovu. Pro šestiletou samici Miffi, která přišla do zoo v prosinci 2017 z francouzské Zoo Beauval, je to druhé mládě. Mravenečníky velké chová v Evropě 82 institucí. O mimořádnosti chovatelského úspěchu pak svědčí i ta skutečnost, že za uplynulých 12 měsíců se odchov mláděte podařil pouze v 5 institucích.

Po narození se mládě okamžitě vyšplhá na matčin hřbet, kde se pevně chytí dlouhé srsti. Samice jej bude vozit téměř rok. „Jak naše průběžné kontroly potvrzují, mláděti se daří skvěle, Miffi je pečlivá matka. Při narození mládě vážilo 2 kilogramy, nyní má už téměř 13 kg,“ uvedla hlavní zooložka Markéta Horská. Prvních šest měsíců života bude malá samička zcela závislá na mateřském mléce, poté začne postupně ochutnávat i potravu dospělých. Ve volné přírodě na jídelníčku mravenečníků dominují výhradně mravenci a termiti, kterých dospělý jedinec dokáže denně spořádat kolem 30 tisíc. Zajistit takové množství hmyzu je v zoologické zahradě nemožné, ve Zlíně proto mravenečníky krmí speciální instantní směsí dováženou z Nizozemí. „Její složení přesně odpovídá potřebám mravenečníků, na vytvoření směsi se podílel tým zoologů a veterinářů,“ doplnila Markéta Horská.

Domovinou mravenečníka velkého jsou pampy a pralesy Střední a Jižní Ameriky. Žijí samotářským způsobem, samec a samice se potkávají pouze v období rozmnožování. Patří mezi jedny z nejunikátnějších savců planety. Nemají žádné zuby, pouze výrůstky v ústech a v žaludku. Jejich úzká trubkovitá hlava s malýma očima a ušima skrývá až 60 centimetrů dlouhý jazyk. Mravenečník jej dokáže vypláznout stopadesátkrát za minutu. Jazyk je vybavený speciálními štětinami a lepkavými slinami. Chytání potravy je tak doslova hračka, mravenci a termiti se na jazyk jednoduše nalepí. Nejvyvinutějším smyslem je čich, který je čtyřicetkrát lepší než čich člověka. Hmotnost dospělých mravenečníků se pohybuje v rozpětí 50 až 60 kg, dožívají se kolem 25 let.  

Mravenečníky často zastihnete, jak schouleni v klubíčku odpočívají. „Spí hodně, protože stejně jako jejich příbuzní lenochodi a pásovci mají velmi pomalý metabolismus. Při spánku se stočí a tělo přikryjí ocasem, který se díky chlupům, dlouhým až 45 cm, podobá velkému přehozu,“ přiblížila zooložka Markéta Horská. V ohrožení se mravenečník dovede účinně bránit. Vztyčí se na zadní a odráží útočníka údery předními tlapami. Drápy, které jsou při schůzi sklopeny směrem k tělu, napřímí a používá jako ostré dýky.

 Zlínská zoo chová mravenečníky velké od roku 2004. Současný chovný pár tvoří samice Miffi a třináctiletý samec Jose, který do zoo přišel v roce 2011 z brazilské Belo Horizonte. Chladné období roku mravenečníci tráví ve vnitřních ubikací. Samici s mládětem však díky prosklené expozici v americké oblasti uvidíte i v současném období.