Malý tapír čabrakový

Slavíme další významný chovatelský úspěch. V pátek 27. července se narodilo již druhé mládě tapíra čabrakového. Sameček se má čile k světu. První dny strávil v chovatelském zázemí expozice. Nyní každý den v doprovodu matky Nadiry vychází do prostorného výběhu. „Zlínská zoo patří mezi pětadvacítku evropských zoo, které chovají zhruba 50 jedinců těchto jedinečných zvířat. Za uplynulých 12 měsíců se v evropských chovech narodila, včetně našeho, pouze 4 mláďata. Skutečně se proto jedná o významný chovatelský úspěch,“ uvedl ředitel zoo Roman Horský.  

Matkou mláděte je samice Nadira, pro kterou je to druhý potomek. Narodila se v říjnu 2011 v Zoo Edinburg a do Zlína přicestovala v červenci 2013. Otec Baru pochází z Lipska, kde se narodil v únoru 2013. Ve zlínské zoo žije od března 2014. Chov tapírů čabrakových má však v zoo delší tradici. V roce 1981 se zde tapířímu páru dokonce narodilo i mládě. V roce 1984 byl po 6 letech chov tapírů ukončen. Zpět se tapíři čabrakoví vrátili po téměř 30 letech v roce 2013, kdy byla v asijské oblasti zoo otevřena expozice pojmenovaná Hala-Bala. „Získat pro zlínskou zoo tato vzácná zvířata bylo velmi obtížné. Představovalo to dva roky usilovné práce a jednání. Navíc sestavit harmonický pár může být poměrně náročná záležitost. Jsem opravdu rád, že v našem případe se to povedlo a že nyní slavíme narození již druhého mláděte,“ zdůraznil ředitel Horský. Expozici pro tapíry tvoří vnitřní ubikaci s bazénem, dva prostorné venkovní výběhy a především přírodní jezírko. Svou rozlohou 300 m2 představuje největší vodní plochu, kterou mají tapíři v evropských zoo k dispozici. Samec Baru jezírko velmi rád využívá, v současných tropických vedrech v něm tráví téměř celé odpoledne.

Tapír čabrakový je největším druhem tapíra. Jeho domovinou jsou subtropické a tropické pralesy jihovýchodní Asie. Téměř vždy se vyskytuje v blízkosti vodních toků, umí výborně plavat. Skvěle se také potápí, dokonce dokáží chodit po dně řeky třeba jako hroši. Výrazné černobílé zbarvení srsti může připadat nápadné, v pralesním prostředí však dokonale rozbíjí siluetu těla a skvěle tapíra maskuje. Kromě matek s mláďaty je to samotářské zvíře. Přes den tapír většinou polehává ve stínu, teprve se soumrakem ožívá. Dospělý samec si svůj revír bedlivě hlídá a hranice značkuje močí, kterou vystřikuje směrem dozadu. Tapíři jsou vegetariáni, živí se pouze rostlinnou potravou. Mládě přichází na svět po třináctiměsíční březosti, při narození váží kolem 8-10 kg. První měsíce svého života se živí mateřským mlékem, velmi záhy však začíná ochutnávat i potravu dospělých. S matkou tráví 8 měsíců, pohlavně dospívá ve věku 3-4 let.

Ve volné přírodě tapíři čabrakoví patří mezi ohrožená zvířata. Každé narozené mládě je proto významnou událostí. Odhaduje se, že v současnosti zbývá posledních 5 000 jedinců přežívajících v Barmě, Thajsku, Malajsii a na Sumatře. Na vině je především těžba exotického dřeva a přeměna deštného pralesa na zemědělskou půdu, např. na plantáže palmy olejné.