Mimořádný odchov kasuára

Slavíme! Po čtyřiceti dvou letech chovu se poprvé podařilo rozmnožit ohrožené kasuáry přilbové. Jedná se skutečně o mimořádný úspěch, rozmnožování kasuárů v zoo není vůbec běžnou záležitostí. Tyto atraktivní zástupce běžců chová v Evropě 48 zahrad, z toho čtyři v České republice. Za posledních dvanáct měsíců se však v evropských zoo vylíhlo pouze 10 mláďat, v českých a slovenských zoo se tak událo jen v ZOO Zlín.

Mládě kasuára se vylíhlo na začátku října. Rodičovský pár se podařilo sestavit v letošním roce. K samci, kterého zlínská zoo získala v roce 2015 z maďarské Zoo Szeged, přibyla na jaře 2017 samička z italské Zoo Sappeler. Při prvním seznamování se potvrdilo, že u kasuárů je dominantnější samice. „K samci se nejprve chovala agresivně. Kasuáři jsou totiž samotáři, proto i v zoo mají oddělené výběhy. Na jaře jsme jim umožnili kontakt nejprve přes přepážku, teprve později sdíleli společný prostor. Druhé spojení pak proběhlo v průběhu snůšky samice. A k naší radosti bylo úspěšné,“ uvedl zoolog Václav Štraub.

Otcovské povinnosti však samce zcela změnily. Z klidného ptáka se v průběhu hnízdění stal velmi agresivní jedinec, který si hlídá své teritorium.  Sezení na vejcích a výchova mláďat je totiž u kasuárů jednoznačně záležitostí samců. Po padesáti dnech bedlivého a trpělivého hlídání hnízda se líhnou mláďata, která zůstávají po boku otce. Ten je krmí, chrání před predátory, dokud nejsou dost silná, aby se o sebe postarala. „Náš samec bohužel tak trpělivý nebyl. Na vejcích nevydržel sedět až do líhnutí mláďat. Proto jsme oplozené vejce inkubovali v líhni,“ popsal situaci Václav Štraub. K vylíhlému mláděti chovatelé přidali jednodenní kuřata, aby podpořili jeho apetit a aktivitu. „K mláděti chovatelé vstupovali v převleku, který imituje dospělého kasuára. Krmí je loutkou připomínající hlavu kasuára, aby co nejvíce omezili osobní kontakt a zabránili nežádoucí fixaci na lidi. Nyní se již mládě seznamuje přes pletivovou přepážku s rodiči,“ doplnil Štraub. Malý kasuár prozatím zůstane v teple vnitřní ubikace. Návštěvníci jej budou moci obdivovat až příští rok na jaře.

Kasuár je po pštrosovi druhý nejtěžší pták na světě. Jeho domovinou jsou husté tropické pralesy severovýchodní Austrálie a Nové Guineje. Tvrdé a tuhé peří jej dokonale chrání při prodírání v hustém porostu. Charakteristickým znakem je kostěný výrůstek na hlavě. Slouží jako ochrana hlavy, když se pták prodírá porostem, a také k rozhrabávání spadaného listí a půdy při hledání potravy. V jeho jídelníčku dominují především semena, plody stromů, bobule, pochutná si také na larvách hmyzu či drobných obratlovcích. Samice jsou větší a barevnější než samci. Kasuár výborně plave, dokáže přeplavat řeku i menší jezero. Drápy na jeho prstech dosahují délky až 12 cm, může tak být velmi nebezpečný. Na Nové Guineji se peří kasuárů používá jako platidlo. Ve volné přírodě kasuáři patří k velmi ohroženým ptačím druhům. Jejich počty prudce klesají kvůli kácení původních pralesů.