Začátek projektu: 2024
Účast zoo: vypuštění plchů zahradních do volné přírody
V České republice patří plch zahradní mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Jejich populace klesají především z důvodu úbytku jejich přirozeného prostředí. V ČR se vyskytují v západních a severozápadních Čechách, západním okraji Brd, Šumavě a v CHKO Labské pískovce. Na Moravě byl prokázán poslední výskyt v 80. letech minulého století.
V červnu 2024 byla do ZOO Zlín přivezena z varšavské zoo první 3 chovná zvířata. Ta byla umístěna do nové expozice v chovatelském zázemí. O měsíc později chovatele čekalo milé překvapení v podobě 7 narozených mláďat. V květnu 2025 byly přivezeny další dvě chovné skupiny z holandské zoo v Amsterdamu, kde se na chov plchů specializují. Cílem celého projektu je návrat plchů zahradních do volné přírody na Moravě. Jako ideální oblast pro vypouštění byla ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky vybrána CHKO Bílé Karpaty.
Samotné vypouštění bude probíhat v několika etapách. Nejprve bude třeba ve vybraných lokalitách zbudovat aklimatizační voliéry, kde si zvířata budou na dané prostředí zvykat. Vybraní jednici budou označení sledovacím zařízením, díky kterému budeme monitorovat jejich pohyb po vypuštění do volné přírody. Pro zajímavost tyto sledovací zařízení váží pouhé 2 gramy.
Plcha zahradního poznáme podle šedohnědého až hnědočerveného zbarvení hřbetu a hlavy, spodní strana těla je čistě bílá a ostře ohraničená. Od oka se táhne výrazně tmavý pruh srsti zasahující až ke krku, díky kterému vypadá jako maskovaný bandita. Ocásek má kratší než tělo a uši jsou vzhledem k jeho celkové velikosti docela výrazné.
Ve volné přírodě není plch pevně vázán na lesní biotop, proto se s ním můžeme setkat v okolí lesních chat, seníků, krmelců, zahradách, vinicích, pasekách a osamělých stavění. Kromě těchto lokalit vyhledává také členité skály a kamenitá a suťová stanoviště. Tento malý hlodavec, vážící maximálně 140 g, dává přednost spíše zemi před korunami stromů, kde si mezi kameny nebo v keřích staví svá hnízda. Patří mezi zvířata s noční aktivitou. Přestože je řadíme mezi hlodavce, tvoří jejich jídelníček z 80% živočišná potrava. Pochutnají si nejen na hmyzu, bezobratlých, drobných savcích, ale i na vejcích ptáků a ptačích mláďatech. Z rostlinné potravy převažují různé druhy ovoce a semena stromů.
V ekosystému naší přírody mají plši dozajista svůj význam. Nejen, že jsou součástí potravního řetězce, ale napomáhají šíření nejrůznějších druhů rostlin a stromů. Tím napomáhají v oblasti jejich výskytu udržovat rozmanitost vegetace.
Plši prospí 6 měsíců v roce. K zimnímu spánku se ukládají na konci října a probouzí se na přelomu dubna a května. Během dlouhého zimního spánku ztratí téměř 50% své tělesné hmotnosti. Jejich hnízda jsou větší, suchá a dobře vystlaná listím a trávou tak, aby je chránila před velkými mrazy. Využívají nejen dutiny stromů, podzemní nory, ale i chaty a sruby.
