Open Nav

Historie

Úvod Zámek Lešná Historie

Historie zámku Lešná je úzce spojená s historií dříve slavného moravského hradu Lukova. V roce 1724 získal hrad a celé lukovské panství rakouský hraběcí rod Seilernů. Na Moravě však téměř nepobývali, hrad chátral a v roce 1793 byl už neobyvatelný. Seilernové proto začali hledat prostor pro stavbu nového sídla. Zvolili si návrší na dohled od původního hradu Lukova, místo zvané Lešná.

Výstavba celého areálu začala v roce 1804 a budovy rostly postupně. Vznikla zde stavba určená k chovu bažantů, která sloužila i jako obydlí správce bažantnice. Do roku 1807 byl dokončen původní lešenský zámek. Šlo o dvoupodlažní budovu, která měla v přízemí i v horním patře jednadvacet oken. Hraběcí rodině zde sloužilo pět pokojů. Boční užší průčelí zámku bylo obráceno k silnici směřující od Lukova do Štípy, která v těchto místech vedla těsně kolem samotné zámecké budovy. Osmdesát let využívali Seilernové Lešnou pouze jako letní sídlo. V zimě pobývali na svých statcích v Rakousku.

Lukovské panství a zdejší zámek si oblíbil čtvrtý v generaci lešenských Seilernů, František Seilern. Nejdřív uvažoval o vylepšení sídla, aby se stalo pro jeho rodinu pohodlnějším. Zahájil přestavbu zámku, ale staré zdivo pukalo a práce vázly, a tak se hrabě kolem roku 1885 rozhodl starý zámek zbourat a na jeho místě vybudovat zcela novou stavbu. Na projektech nového zámku pracoval vídeňský architekt Johann Mick. Vytvořil postupně celou sérii návrhů. Poslední Mickovu verzi ještě upravil jiný vídeňský architekt, napajedelský rodák Viktor Siedek, který řešil zejména reprezentační interiéry v přízemí zámku, knihovnu či halu.

Johann Mick jako autor projektu zámku a celkového řešení lešenského areálu předložil ještě v únoru 1890 návrh parkové úpravy kolem budovy, řídil stavební práce od zahájení v roce 1887 do své smrti v roce 1890. Viktor Siedek poté převzal stavbu a dovedl ji k dokončení v roce 1893. Podle historika umění Pavla Zatloukala rozvinul architekt na projektu zámku celý stylový vějíř. Kombinoval neorenesanci s neogotikou a švýcarským stylem, to vše v neskrývaně pompézních, barokně vzrušených gestech. Zdůraznění pozdně romantických tvarů tu mělo zřejmě předobraz v Hasenauerově vídeňské vile Hermes.

Nový zámek se pyšnil přepychovým vybavením interiérů i vším komfortem své doby, včetně ústředního topení a elektřiny. Nechyběl vodovod s teplou a studenou vodou, domácí telefon, prostorné koupelny a splachovací toalety. V suterénu zámku byly hospodářské a provozní místnosti, přízemí zahrnovalo reprezentační prostory a obytné místnosti, v prvním patře byly obytné pokoje rodiny majitele, a ve druhém, podkrovním patře se nacházely hostinské pokoje. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Skvěle vybavené sídlo sloužilo hraběcí rodině, k níž zajíždělo i uherské příbuzenstvo, přijímaly se tu návštěvy sousedů z okolních zámků i aristokracie ze všech končin monarchie, desítky hostů se sem sjížděly k velkolepým podzimním honům. Nový zámek se stal hlavním sídlem Seilernů, kteří jej vlastnili až do jara 1945.

Zajímavé budovy v okolí zámku Lešná

Tyrolský dům (1823)

Takzvaný Tyrol byl postaven naproti původnímu lešenskému zámku a sloužil jako obytná budova. Jedná se o lehčí stavbu zbudovanou v tzv. švýcarském slohu, přízemí bylo zděné, první patro z velké části ze dřeva. Ve výši prvního patra obíhala kolem celé budovy otevřená galerie. V přízemí bylo dvanáct místností pro sloužící a v prvním patře dvanáct místností pro panstvo. V šedesátých letech 19. století byl Tyrol upraven. Ztratil dlouhé dřevěné galerie kolem celého prvního patra, které byly nahrazeny na obou průčelích dřevěnými krytými balkóny. Nyní je v přízemí umístěna restaurace, v první patře výukové sály zoo.

Zámecké muzeum (konec 19. století)

Zámecké přírodovědné muzeum na Lešné vzniklo díky hraběti Josefu Seilernovi, který už před první světovou válkou přivážel na zámek řadu sbírkových předmětů z cest po Evropě, nebo i z Dálného Východu. Sbírky v muzeu pečlivě ukládali, ale zároveň k nim měla přístup i veřejnost. Skupiny školních dětí chodily do muzea už v roce 1900. Dnes se zde nachází restaurace Limpopo.

Doškárna

Sroubená stavba krytá došky se nacházela (a dosud zde stojí) v zámecké oboře poblíž rybníka. Sem chodily hraběcí děti na svačiny, tady se zastavovalo i panstvo, když přišla chuť na čerstvé mléko, smetanu nebo právě stlučené máslo a podmáslí. V současné době zde mají zázemí nosorožci a africké antilopy.

Zámecké stáje (1894)

Reprezentativní stáje vznikly v letech 1892 - 1893. Velké prostory v levém a pravém křídle se využívaly jako kočárovny, horní část sloužila k uskladnění krmiva sena. V místnosti, kde je nyní restaurace Neapolitáno,byla umístěna sedlovna. V novodobé historii zoo byly stáje v 70. letech 20. století upraveny a vznikla v nich expozice pro nosorožce. Ti zde žili až do roku 1998. V roce 1999 prošly stáje kompletní rekonstrukcí. Dnes tu najdete boxy pro ustájení lipických koní, restauraci Neapolitáno a technické zázemí zoo. V těsném sousedství se nachází prostorný výběh pro trojici lipických klisen.

zůstAňtE s nÁmi v kOntAktu

JaK do zoO?

Výběrová řízení Poskytnuté dotace Povinné informace

Zřizovatel zoo je statutární město Zlín