Menu:
Druh měsíce ledna - Rys ostrovid
26.01.2010
V rámci Mezinárodního roku biodiverzity vyhlašuje ZOO Zlín společně s CHKO Bílé Karpaty rysa ostrovida druhem měsíce ledna.
Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou žijící na území České republiky. V minulosti obýval prakticky všechny lesní oblasti Euroasie. V současné době je ale areál jeho rozšíření nesouvislý a zejména v Evropě značně ostrůvkovitý. Neustále se rozšiřující lidské osídlení a zejména lov způsobily, že v první polovině 19. století tato šelma z našeho území zcela vymizela. K jejímu návratu došlo až po druhé světové válce, kdy se k nám začali rysové šířit ze Slovenska. Tito rysové postupně vytvořili stálejší populace v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Jeseníků. V 80. letech bylo navíc na Šumavě vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska, kteří spolu s rysy, kteří byli reintrodukováni v Bavorském lese, vytvořili rysí populaci na Šumavě.
Rysové však na našem území neměli nikdy na růžích ustláno a byli a stále i jsou neustále pronásledováni pytláky. Díky pytláctví došlo ve druhé polovině 20. století několikrát k úplnému vyhubení vznikajících rysích populací a jen neustálé „doplňování“ jedinci ze Slovenska zajistilo, že v Beskydech jsou rysové stále ještě „doma“. V důsledku pokračujícího pytláctví se v současné době v České republice vyskytují pouze dvě stabilnější populace – v Beskydech a v jihozápadních Čechách.
Podle vědeckých odhadů jen u nás pytláci za posledních 20 let zlikvidovali nejméně 500 rysů. V současné době se jejich počet na území ČR odhaduje na maximálně 100 jedinců. V oblasti Bílých Karpat se rys sporadicky objevuje v severní části území, dále pak v širší oblasti okolo Velké Javořiny v jižní části. Podrobnější informace o početnostech a výskytu rysů by mělo přinést mapování velkých šelem, které navazuje na tradiční mapování šelem v Beskydech.
Rysové se živí převážně menšími kopytníky - srnčí zvěří. Méně loví jeleny, divoká prasata, hlodavce, zajíce nebo lišky. Překvapují je rychlým útokem ze zálohy, ale ne vždy jsou úspěšní. Kořistí rysů se proto nejčastěji stávají nemocní, mladí nebo méně ostražití jedinci. Rysové tak regulují početnost zvěře a udržují ji v dobré kondici. Je známo, že v oblastech s trvalým výskytem rysů je srnčí zvěř ostražitější, v dobré kondici a dosahuje i vyšší hmotnosti.